Absolventské představení žáků 5. ročníku HDO Pražské konzervatoře 

uvádí

 

2. inscenaci absolventského ročníku HDO 2002- 2008 

Divadlo Pražské konzervatoře
www.divadlokonzervatore.cz

 

KYTICE


PODLE ORIGINÁLU K. J. ERBENA PŘEBÁSNIL JIŘÍ SUCHÝ

HUDBA: FERDINAND HAVLÍK


Pedagogy herectví ročníku v letech 2002- 2006 byli prof. František Laurin a Johana Tesařová.

Premiéra 26. března 2007 v Žižkovském Divadle Járy Cimrmana, Štítného 5, Praha 3.

úprava a režie: Jiří Datel Novotný
hudební nastudování, pěvecký dozor: Tomáš Trapl
aranžování hudby, nahrání základů, korepetice: Aleš Háva
choreografie: Martin Pacek
výprava: Ľubica Melcerová
zvuk: Jaroslav Lehký
světla: Daniel Rejchrt
vedoucí DIK: Jiří Bábek

HRAJÍ A ZPÍVAJÍ: 

 

               Vodník:  VYPRAVĚČI – HLAVÁČKOVÁ KRISTÝNA + VALTERA VÁCLAV

                               VODNÍK – SÝKORA JIŘÍ
                               HANIČKA – DIPOLDOVÁ BÁRA
                               TRUHLÁŘ – NAVRÁTIL NIKOLA
                               SBOR –  ZBYTEK 5.ROČ.

 

Zlatý kolovrat:  KRÁL – VALTERA VÁCLAV
                              DORNIČKA – KUBAŘOVÁ VERONIKA
                              MATKA – URBANOVÁ KATEŘINA
                              DAISY – MUKOVÁ ŠÁRKA
                              POUSTEVNÍK – SÝKORA JIŘÍ
                              PACHOLE – SKALA ADAM
                              SBOR – ZBYTEK 5.ROČ.

 

          Bludička:  POUTNÍK – RUML MATOUŠ
                             1. JEZINKA – DIPOLDOVÁ BÁRA
                             2. JEZINKA – KUBAŘOVÁ VERONIKA

                             3. JEZINKA - URBANOVÁ KATEŘINA
                             VÍLA –  VACULÍKOVÁ ŠÁRKA
                             BLUDIČKA – HLAVÁČKOVÁ KRISTÝNA
                             PÁN LESŮ – LINKA DOMINIK
                             FRANTIŠKA – MUKOVÁ ŠÁRKA
                             SBOR –  ZBYTEK 5.ROČ.

 

V dějinách literatury se nestává příliš často, aby jedno jediné dílo učinilo jeho tvůrce nesmrtelným. U nás k podobným výjimkám patří Karel Jaromír Erben. (1811- 1870). Archivář města Prahy, sekretář českého muzea, editor historických textů, sběratel národních pohádek, písní a říkadel, ale také básník, autor jediné básnické sbírky- Kytice. Třináct balad, jež zahrnuje, jsou ohlasem lidové tvorby, posíleným v duchu romantismu o mravní poslání. Jednotlivé básně vznikaly už od třicátých let 19. století, celá sbírka poprvé vyšla v roce 1853, definitivní podobu dostala o osm let později. Dnes patří mezi stěžejní díla české literatury.
             Jedním z jejích nejvýraznějších znaků je melodická zvučnost, ba zvukomalebnost jejích veršů. Jen si zkuste říci třeba „Bíle jsem tebe oblíkala“! Slyšíte, jak to kvílí? Nebo jak tepe úvod ke Zlatému kolovratu: „Okolo lesa pole lán, hoj, jede, jede z lesa pán…“ O hudbě, o písni se v baladách také často přímo mluví- svatební i pohřební hudba má své místo ve Štědrém dnu i v Holoubkovi, dětská píseň je katarzí Vrby, Vodník zlověstně zpívá a také Zlatý kolovrat písní „zlou to přede nit“. Jednotlivé balady tak jakoby byly přímo předurčeny k zhudebnění. Staly se inspirací pro celou řadu skladatelů, pro Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha, Vítězslava Nováka, Bohuslava Martinů, ze současných Josefa Páleníčka či Pavla Blatného. Do této prestižní řady patří od 14. března 1972 také autorská dvojice Ferdinand Havlík jako skladatel a Jiří Suchý jako textař. V pražském divadle Semafor byla onoho dne uvedena jejich osobitá adaptace pěti Erbenových balad (Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Svatební košile, Vodník), k nimž byla připojena balada šestá, „zbrusu nová“, Bludička. Na první pohled odvážné propojení klasických textů s poetikou soudobé avantgardní scény se ukázalo jako mimořádně šťastné. Kytice se s velkým úspěchem hrála 10 let a dočkala se 596 repríz. V roce 1993 byla- v rozdělení na dva večery- dokonce v semaforu nastudována znovu.
                                                                                                                                            (ješ)

„Ne, nebyla to parodie, byl to spíš jiný pohled na Erbenovu práci. Nejspíš by se dalo říci, že méně chmurný. Chmůry by se v Semaforu jaksi nehodily.“
                                                                                                                  (Jiří Suchý: Inventura)
 
Pane Suchý,
neřekněte Ne…
                 Když před 35 lety uváděl do světa svou Kytici, oslovil jste písní Karla Jaromíra (jak autora balad někdy důvěrně nazýváte) a požádal jste ho, aby Vašemu opusu neřekl Ne. Patrně nejsou žádné zprávy o tom, že by pan Erben odněkud z nadpozemské výše Vaši prosbu zamítl. Naopak, zdá se, že Vám jakožto člověk divadla znalý (sám v mládí ochotničil) držel všechny palce. Z Kytice se stala divadelní událost Prahy na deset sezón, jedna z nejúspěšnějších inscenací Semaforu vůbec a počet repríz málem žadonil o zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Vaše parafráze erbenovských veršů i Havlíkovy melodie jednotlivých písní takřka zlidověly. Kvůli lístkům lidé před pokladnou ve Stýblově pasáži bivakovali. Jak by taky ne, když se v Kytici sešlo mladé, a přitom už hvězdné obsazení, jako Věra Křesadlová, Jitka Molavcová, Petra Janů, Hana Zagorová, Josef Dvořák, režisér dnešního představení Jiří Datel Novotný, Michal Prokop i Vy sám, pane Suchý, jako Pán lesů v Bludičce. A tu barvitou různorodost jednotlivých balad krásně sklenula poetická a zároveň vtipná režie Jiřího Císlera.
                      Doba v níž se Kytice hrála, nebyla zrovna nejrůžovější. Tím vítanější bylo každé projasnění života. Nejkrásnější na tom bylo, že při vší zábavnosti nebylo na Vašem přístupu k Erbenovi opravdu nic necitlivého a parodického. Byly to jakési láskyplné variace. Takže pan Erben by se jistě taky usmíval, kdyby je viděl. Kytice přežila i derniéru svého prvního nastudování. Nejenže jste se k ní v Semaforu ještě vrátili (tehdy zase účinkoval další spolutvůrce naší inscenace, Tomáš Trapl), ale hrála se i jinde, v Brně, Plzni, Českých Budějovicích, Uherském Hradišti a dokonce i na amatérských scénách. Dneska si na ni chceme troufnout my. Ne na celou, vybrali jsme jen tři kvítky za šesti. Tak Vás, pane Suchý, „zdvořile a plaše“ žádáme, abyste nám držel palce.
                  A neřekněte Ne. Dík!
                                                                                         Váš DiK
                                                                                                                                             (ješ)

Vstupenky na všechna představení si můžete zakoupit v pokladně Žižkovského Divadla Járy Cimrmana, Štítného 5, 130 00 Praha 3. tel.: 222 781 860, 222 783 260.
E- mail: kancelar@zizkovskedivadlo-jc.cz.

NEW 2CD:

30 x MUZIKÁL!!!

+

+

+

CD TEA TIME...

+

+

+

KONCERT 50 let..